čtvrtek 17. května 2012
Harry McQuillan
Víte, jak k sobě patří novozélandský farmář, jednaosmdesátiletý stařík, profesor geologie, vlastník a průvodce cestovky v Íránu, bývalý ropný prospektor na Blízkém východě, dobrodruh a nadšený radioamatér, který má doma na zahradě vysílačku velikosti Petřínské rozhledny? Je to jedna a tatáž osoba. Nevěříte? Tak čtěte dále…
Harryho nám do cesty vlastně postavila Eva, naše předchozí zaměstnavatelka, o které jsem tady nic pěkného nepsal. Když nás tedy podfoukla a mě s Péťou vyhodila z farmy, osudem a vlastní slušností jsme se dopracovali k Harrymu. Tento víc než báječný člověk, překypující na svůj věk jen těžko uvěřitelnou energií, se nám postaral asi o ty nejhezčí vzpomínky na Nový Zéland vůbec. Nakonec jsme se s ním s Marťou jen velmi těžko loučili.
A tak jsem se naučil jezdit se stařičkým traktorem…
…s vysokozdvižným vozíkem…
…skládat půltunové bedny s ovocem…
…a jiné zážitky na překrásné hruškovo-jablečné farmě
náš maličký útulný domeček
Harry s manželkou Moreen s originál Land Roverem, se kterým projel Asii i Evropu za časů studené války.
Tímto bych mu chtěl za všechno, co pro nás udělal, opravdu moc poděkovat!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)




Ondrášu, některé lidské osudy jsou prostě k neuvěření. Užívejte si Zélandu co můžete! V ČR se teď dějí divné věci :-/
OdpovědětVymazat